EU RADAR 9/2016

Europoslanci ukázali eurokomisařům prostředníček

Zaměstnavatelé a zaměstnanci mají odlišný pohled na odměňování, vyplývá ze zprávy Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek uveřejněné 1. 9. 2016. Pokud by vám to bylo málo, nezoufejte. Eurofound podobně zásadních dokumentů produkuje tuny. Jen 14. 9. 2016 jich mezi prostý lid pustil šest.

Finanční podpora EU Moldavsku čítající 37 eur na obyvatele a den přinesla podle zprávy Evropského účetního dvora z 1. 9. 2016 „jen omezené známky pokroku“. Podle auditorů za to mohou obě strany.

Europoslanci ukázali eurokomisařům 1. 9. 2016 prostředníček. A co že je tak rozlítilo? Nápad Evropské komise ochránit malé investory před finančními žraloky. Podle poslanců z Hospodářského a měnového výboru jim prý bruselská exekutiva předložila ke schválení jen bezzubé šidítko. Což o dva týdny později potvrdilo i plénum.

Ochranný štít nad Atlantikem mající chránit tok osobních údajů z EU do USA a zpět oslavil 1. 9. 2016 měsíc. Podle komisařky Věry Jourové vše funguje, jak má. Podívejte se ale raději na seznam certifikovaných společností. Pouze ty, které jsou na něm uvedeny, oficiálně přislíbily, že pro ně Privacy Shield nebude jen fráze.

Roaming v EU v červnu 2017 končí, ale…

Evropský úřad pro boj proti podvodům OLAF má od 1. 9. 2016 nové (prý efektivní) nástroje proti celním podvodům. Klíčová slova: databáze, IT, sledování.

Jak si EU vede ve srovnání se světem? Její populace čítající 7 % té celosvětové tvoří takřka čtvrtinu veškerého HDP. Brutálně ale stárne a děti aby člověk pohledal. Podrobnější a celkově ne zrovna uspokojivá data najdete v tiskové zprávě Eurostatu z 2. 9. 2016.

V Chang-čou se ve dnech 4.-5. 9. 2016 uskutečnil summit G20. Kdo z vás má tendence takové akce podceňovat, vzpomeňte si, kolikrát se EU v posledních letech na skupinu největších ekonomik světa odvolávala. Pokud vím, tak ti prozíravější už studují, co všechno se v Číně přijalo.

Roaming v EU v červnu 2017 končí, ale… Evropská komise 5. 9. 2016 předložila návrh, který měl zamezit jeho nadměrnému využívání. V praxi jsme měli moci “roamovat” maximálně 90 dní ročně a jen 30 dní v kuse. A pak? 0,04 eur/minuta, 0,01 eur/SMS a 0,085 eur/MB. Není divu, že předseda Komise Jean-Claude Juncker vydržel čelit tlaku stakeholderů jen tři dny a pak ho nechal stáhnout. Zda uspěje nový návrh z 21. 9. 2016 (bez 90denního limitu), se po všech těch kotrmelcích neodvažuji odhadovat. Jasné ale je, že pokud nebude schválen do 15. 12. 2016, bude mít Evropská komise s červnem 2017 problém.

Z čeho máme u nás osypky?

Z čeho mají čeští spotřebitelé osypky? Z autobazarů, realitek a pošty. I to vyplývá z výročního srovnávacího přehledu situace na spotřebitelských trzích (Consumer Markets Scoreboard). Evropská komise jej uveřejnila 5. 9. 2016. Pokud máte dost odvahy, přečtěte si onen takřka dvousetstránkový dokument celý.

Občané Kosova a Gruzie si prý mohou začít balit kufry. Výbor Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci 5. 9. 2016 podpořil, aby mohli do Schengenu bez víz. Já bych ale neplašil. Zvláště v případě Kosova je to ještě dost shaky.

Černohorcům chybí reformní odhodlání, domnívají se auditoři Evropského účetního dvora, kteří 6. 9. 2016 uveřejnili výsledky svého šetření, do něhož zahrnuli 19 předvstupních projektů z oblasti veřejné správy, dopravy a životního prostředí. Nechtěl bych být Černohorcem.

Zadarmo ani Eurojust nehrabe

Zadarmo ani Eurojust nehrabe. Šéfka Evropské jednotky pro soudní spolupráci při slyšení před poslanci Výboru Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci 6. 9. 2016 řekla, že Eurojust se loni opět potýkal s nárůstem případů, a “v dobách vážného ohrožení si nemůžeme dovolit rozpočtové škrty”.

Členský stát není povinen poskytnout každému občanovi EU, který se pohyboval na jeho území, stejnou ochranu před vydáním, jakou poskytuje vlastním státním příslušníkům. Neudělejte proto stejnou chybu jako Estonec, který z obav před vydáním do Ruska odjel do Lotyšska, aby právě v Rusku nakonec skončil. Více v rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-182/15 z 6. 9. 2016.

Před vyšetřovacím výborem Evropského parlamentu pro měření emisí v automobilovém průmyslu EMIS stanuli 6. 9. 2016 dva bývalí eurokomisaři Janez Potočnik a Antonio Tajani. Výsledek? Já nic, já muzikant. Není divu, že europoslanci to záhy rozporovali.

Andrej Babiš se zase může chlubit. Evropská komise 6. 9. 2016 zveřejnila data o rozdílu mezi očekávanými příjmy z DPH a skutečně vybranou částkou v roce 2014 a Česko svůj “VAT Gap” mezi roky 2013 a 2014 snížilo z 19 % o tři procentní body. Aby ale ministrovi financí nenarostl hřebínek až příliš, takové Řecko jich udělalo hned šest (pravda, z 34 %).

José Barroso nastupuje do Goldman Sachs

Visegrád - pól růstu. Podívejte se, jak jsme si vedli od dubna do června v Česku, Polsku, Maďarsku a na Slovensku, a porovnejte to s vývojem HDP ve zbytku EU (s výjimkou Rumunska). Ano, jsou to data (Eurostatu z 6. 9. 2016) srovnávající situaci pouze v prvním a druhém letošním kvartále, ale i tak potěší.

Bývalý předseda Evropské komise José Barroso nastupuje do Goldman Sachs, a ten stávající mlčí jak Fučík. Euroombudsmanka Emily O'Reilly proto Jean-Claude Junckera 6. 9. 2016 vyzvala, aby se konečně vyjádřil. Existuje zde totiž důvodné podezření, že José porušil etický kodex. A to je fuj!

Ekologické daně jsou super, ale nesmí se to přehnat. Evropská agentura pro životní prostředí 6. 9. 2016 sepsala všechny argumenty pro a proti. A myslím, že by se s nimi měli seznámit jak jejich příznivci, tak hlavně odpůrci.

Pražákům je hej. Se životem ve městě je podle dat Eurostatu ze 7. 9. 2016 spokojeno 91 % z nich, o celý jeden procentní bod více než v roce 2012. Co na tom, že obyvatelé 14 jiných hlavních měst EU jsou ještě spokojenější (nejvíce ve Vilniusu - 98 %). Hlavně že hluboko za Prahou zůstal třeba Řím nebo Paříž, ale i Brusel, Budapešť, Bratislava či Londýn. Že by svou roli sehrálo i to, že Pražané jsou z obyvatel hlavních měst EU třetí “kulturně nejspokojenější”? (Ve statistice z 8. 9. 2016 je předběhli jen Vídeňané a Helsinčané.)

Legislativa je všelék

Legislativa je všelék. Naposledy se to ukázalo 7. 9. 2016, když Evropská komise předložila zásadní příspěvek k vybudování tzv. bezpečnostní unie: návrh nařízení, kterým se zavádí “certifikační systém Unie pro detekční zařízení pro zajištění ochrany letectví před protiprávními činy”. Možná slyším růst trávu, ale tohle opatření zabezpečí leda tak výrobce letištních skenerů.

Stát může zastropovat cenu zemního plynu, ale jen kvůli zajištění bezpečnosti dodávek a územní soudržnosti. Pokud vás zajímá víc, přečtěte si celou tiskovku k rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-121/15 ze 7. 9. 2016.

Prodej počítače s předinstalovanými programy není nekalá obchodní praktika, rozhodl 7. 9. 2016 ve věci C-310/15 Soudní dvůr EU. Když ale Microsoft svého času nabízel svůj operační systém s internetovým prohlížečem a multimediálním přehrávačem, dostal pěkně přes prsty. Tak jak to tedy je? Že cizí předinstalovat lze, ale vlastní ne?

EU-Australia Leadership Forum - jak vám to zní? Projekt včetně webu byl oficiálně spuštěn 8. 9. 2016 a podle tiskovky by to měla být bomba. Téma migrace se ale krčí kdesi v pozadí. A pak ti “lídři”. Sorry, ale někdejší kvaziprezident EU Herman Van Rompuy jím nebyl, není a troufám si tvrdit, že ani nebude.

Kokott tvrdí, že e-knihy mají být zdaněny standardní sazbou DPH

Pokud na web dáte link na stránku, kde je svévolně umístěno dílo chráněné autorským právem, a nevyděláte na tom, jste z obliga. Soudní dvůr EU 8. 9. 2016 vynesl další z rozsudků (ve věci C-160/15), které mají potenciál zapsat se do historie.

Kokott tvrdí, že e-knihy mají být zdaněny standardní sazbou DPH. Řeč je samozřejmě o generální advokátce Soudního dvora EU s krásným křestním jménem Juliane, která 8. 9. 2016 uveřejnila své nezávazné stanovisko k věci C-390/15.

PNR dohoda mezi EU a Kanadou má problém. Generální advokát Paolo Mengozzi 8. 9. 2016 uveřejnil svůj aktivistický názor, že některá její ustanovení (o předávání údajů jmenné evidence cestujících) jsou v rozporu s Listinou základních práv EU.

EU své závazky plní víc než vrchovatě - Turecku 8. 9. 2016 přislíbila další projekty, bratru za 348 mil. eur, jejichž objem o necelé tři týdny (28. 9. 2016) navýšila o již schválených 600 mil. eur. A vice versa?

Pomsta za Brexit bude sladká

Chceme víc než jen Paříž. Poslanci výboru Evropského parlamentu pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin se k poslední klimadohodě 8. 9. 2016 vyjádřili pohříchu naprosto jasně.

Pomsta za Brexit bude sladká, konstatoval již EU RADAR 7/2016. Jmenování Guye Verhofstadta styčným důstojníkem za Evropský parlament (8. 9. 2016, šest dní předtím než se své role za Komisi ujal Michel Barnier) to jen potvrzuje.

Na citalopram máme nárok. Tribunál EU 8. 9. 2016 potvrdil pokuty ve výši takřka 150 mil. eur uložené kartelu, který měl za cíl obchodování se zmíněným generickým antidepresivem oddálit. Ještěže tak.

Uprchlíkům v Řecku není nejlíp. Spravit by to mělo 115 mil. eur, které zemi 10. 9. 2016 přislíbil dobrosrdečný kyperský komisař Christos Stylianides. Nad rámec dubnových 83 mil. eur.

Může se král stát eurokomisařem?

EU drží na uzdě členské státy. Dokázaly to 12. 9. 2016, kdy Rada přijala svou restriktivní pozici k rozpočtu pro rok 2017. Má jen jednu pihu na kráse: 28. 9. 2016 ji totálně rozstřílel rozpočtový výbor Evropského parlamentu.

Za všechno může západní Balkán. Pomoc EU od roku 2007 ve výši cca 5 mld. eur byla podle tiskovky Evropského účetního dvora z 13. 9. 2016 alokována správně, vyskytovaly se ale i “značné nedostatky, které jsou vlastní vnitrostátním orgánům v těchto zemích”.

“Jsem obdivovatelem ducha EU.” Čtrnáctý dalajlama 15. 9. 2016 popáté navštívil Evropský parlament a pustil si pusu na špacír. A ne krátký, řekl bych.

Může se král stát eurokomisařem? Plénum Evropského parlamentu 15. 9. 2016, rozhodlo, že ano. A protože se Julian King opravdu líbil, mohl nahradit Jonathana Hilla, který to zabalil poté, co se Britové vyslovili pro Brexit, už čtyři dny nato.

Jak se nenechat vyštípat z EU, když máte záznam v rejstříku

Tady je návod, jak se nenechat vyštípat z EU, i když máte záznam v rejstříku trestů. Zdroj: Soudní dvůr EU, 13. 9. 2016, rozsudky ve věcech C-165/14 a C-304/14.

Víte, proč si standardní zvonění budíku nebo telefonu nezaslouží unijní ochrannou známku? Protože je všední. A pak Tribunál EU, jenž to 13. 9. 2016 ve věci T-408/15 prohlásil, nemilujte!

Potravinářská barviva jsou v pohodě, jen v případě oxidu titaničitého aka E 171 panují určité pochybnosti. Evropský úřad pro bezpečnost potravin nad námi bdí dnem i nocí. A bděl i 14. 9. 2016, kdy uveřejnil zmíněnou příznivou zprávu.

Pracovní smlouvy na dobu určitou jsou zlo. Přinejmenším ve zdravotnictví. Soudní dvůr EU má (ve věci C-16/15) od 14. 9. 2016 jasno.

Evropská pohraniční a pobřežní stráž bude

“Naše děti si zaslouží mnohem víc. Zaslouží si Evropu, která zachová jejich způsob života.” Tak zněly jedny z posledních vět projevu Jean-Claude Junckera o stavu Unie 2016 proneseného 14. 9. 2016 na půdě Evropského parlamentu. Bohužel, nutno dodat. Pokud si totiž naše děti - a nejen ony - něco opravdu zaslouží, tak pořádný budíček. (Další páně předsedovy perly včetně odkazů na odprezentované nové legislativní návrhy, z nichž rozhodně ne všechny patří do koše, najdete přehledně zde.)

Víte, jak si v EU vedou jednotlivé regiony? Eurostat tvrdí, že zná odpověď. Data z 14. 9. 2016 ale odkazují na statistické jednotky NUTS 2, což minimálně v našem případě znamená, že se nedozvíte nic, protože kraje a “nutsy” zdaleka nejsou totéž.

Namibie, Mosambik, Botswana, Svazijsko, Lesotho a Jihoafrická republika si zaslouží pozitivní diskriminaci. Potvrdilo plénum Evropského parlamentu 14. 9 . 2016.

Poláky se 14. 9. 2016 pokusili kvůli stavu právního státu zatlačit do kouta už i europoslanci. Což znalce tamějšího milieu nepřekvapí. Je ale mimořádně zajímavé zjistit si, kdo jak hlasoval. Stačí se podívat na Čechy, abyste seznali, že visegrádská vzájemnost je jen iluze.

Evropská pohraniční a pobřežní stráž bude. Ne že by se to už nevědělo. 14. 9. 2016 se ale na půdě Rady odehrál poslední formální krok. Takže europohraničníci a pobřežní strážníci by měli být v pozoru už v polovině října.

Europoslanci chtějí chránit slony

Provozovatel obchodu, který nabízí zdarma přístup k wi-fi, není odpovědný za porušení autorských práv, jehož se dopustil uživatel. Soudní dvůr EU bývá málokdy tak srozumitelný jako 15. 9. 2016 v rozsudku ve věci C-484/14.

Pokud máte problém se silikony, může za to i orgán (rozuměj úřad), myslí si generální advokátka Soudního dvora EU Eleanor Sharpston. Zda její názor z 15. 9. 2016 potvrdí i rozsudek (ve věci C-219/15), se teprve uvidí.

Evropský parlament 15. 9. 2016 zveřejnil nominace na letošní Sacharovovu cenu, která je každoročně udělována osobnostem, které bojují proti “nesnášenlivosti, fanatismu a útlaku” (podle české verze tiskové zprávy, anglický originál totiž zní jinak). O laureátovi by mělo být jasno v polovině října.

Europoslanci chtějí chránit slony. Mimo jiné. EU se loni stala smluvní stranou Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, a tak Evropský parlament mohl 15. 9. 2016 - před sedmnáctou konferencí CITES, která se sešla 24. 9. 2016 v Johannesburgu - dělat vlny.

Ozónové vrstvě se bez ODS vede skvěle

Uprchlické kvóty nefungují a mohou za to členské státy, zaznělo 15. 9. 2016 z Evropského parlamentu. Shodou okolností tentýž den plénem prošel i návrh “europasu” pro návrat neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí. Ten určitě fungovat bude.

Evropská komise 15. 9. 2016 zahájila přípravy na vytvoření seznamu nespolupracujících daňových jurisdikcí zveřejněním příslušných indikátorů a jejich hodnot. Další odstrašující kroky budou následovat. Hashtag? #fairtaxation nebo #spravedlivezdaneni

Prodáváte na netu? Podívejte se, čeho se raději vystříhat. Evropská komise 15. 9. 2016 zveřejnila první a ne nezajímavé výsledky svého šetření v odvětví elektronického obchodu. Definitivní závěry by měly být k dispozici v prvním kvartále příštího roku.

Ozónové vrstvě se bez ODS vede skvěle. Logicky. Protože spotřeba chemikálií obsahujících látky poškozující ozonovou vrstvu (ozone depleting substances, tedy ODS) v loňském roce podle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí z 16. 9. 2016 poklesla na nejnižší úroveň od roku 2006.

Bulhaři si neumějí ohlídat hranice

Bratislava je počátek procesu, zní první věta posledního odstavce 4stránkového Bratislavského plánu, uvozeného ještě kratším Bratislavským prohlášením, které byly přijaty 16. 9. 2016 na summitu Evropské rady v Bratislavě (kde taky jinde, že). A je to věta mimořádně pravdivá. Protože i když prohlášení otevřeně přiznává, že evropský projekt je v krizi, nedává na první pohled konkrétní plán žádné hmatatelné záruky, že by někdo měl mít sílu zaříznout největší zhůvěřilosti, jimiž nás Brusel dnes a denně oblažuje.

Bulhaři si neumějí ohlídat hranice, ale s dalšími 108 mil. eur, které jim 16. 9. 2016 v Bratislavě přislíbila Evropská komise, to bude určitě lepší.

Na rakovinu prsu Ibrance. Evropská agentura pro léčiva není proti, aby tento lék byl k dispozici i v EU. Rozhodnutí padlo 16. 9. 2016.

Zjistit, které geneticky modifikované organismy mohou na unijní trh je fuška, ale jde to. Třeba 16. 9. 2016 jich Evropská komise autorizovala hned jedenáct a všechny z GM kukuřice. Na 10 let.

Kdo maže, ten jede

Pharmaceutics International Inc. patří podle Evropské agentury pro léčiva na černou listinu. Proč? To najdete v tiskovce z 16. 9. 2016. Stejně jako informaci, proč by se dané opatření nemělo dotknout léku Ammonaps.

Kdo maže, ten jede. Právě v duchu tohoto hesla se Evropská komise 19. 9. 2016 rozhodla podpořit skomírající sousedskou politiku. Do jižního Středomoří by na nové projekty mělo jít 129 mil. eur, východní partneři se mohou těšit na dalších takřka 80 mil. eur.

Ruské parlamentní volby: “Výzvy vůči demokratickým závazkům přetrvávají”. Přestože je ústřední volební komise administrovala transparentně. I chytrá horákyně by svou message formulovala pregnantněji než 19. 9. 2016 mluvčí Evropské služby pro vnější činnost.

Vysílání pracovníků není sociální dumping, ale naplnění volného pohybu pracovníků. Ve Výboru regionů si to ale podobně jako v dalších institucích EU nemyslí. Jinak by jeho tiskovka z 19. 9. 2016 vypadala skutečně, ale skutečně jinak.

Bosna a Hercegovina se může začít přibližovat EU. Ze závěrů přijatých 19. 9. 2016 Radou ale jasně plyne, že na členství by si ještě rozhodně myslet neměla.

Eurostat chce jít s dobou, proto se rozhodl, že bude výsledky své práce komunikovat “interaktivněji”. Do nového hávu 19. 9. 2016 jako první zabalil data týkající se energetiky. Jestli to stojí za to, posuďte sami.

Passer, Jan Passer

Česko má od 19. 9. 2016 nového eurosoudce. Jmenuje se Passer. Jan Passer. A bude v Lucemburku působit do 31. 8. 2019.

Před 40 lety byl podepsán akt o přímých volbách do Evropského parlamentu. Takže není divu, že si to dotčená instituce 20. 9. 2016 náležitě připomněla. Jestli je ale co slavit, Bůh suď.

Energiewende nebude zadarmo. Evropský účetní dvůr 20. 9. 2016 propočítal, že náklady na odstranění jaderných reaktorů dosáhnou jen na Litvě, v Bulharsku a na Slovensku nejméně 5,7 mld. eur. A možná až dvojnásobku, pokud se započítají i náklady na konečné uložení vysoce aktivního odpadu. Auditoři proto doporučili, aby na podobné aktivity šlo do budoucna více peněz ze státních rozpočtů příslušných členských států. Což jejich občané nepochybně ocení.

EU posiluje své právní nástroje proti ISIL/Dá'iš a al-Káidě, chlubí se tisková zpráva Rady z 20. 9. 2016 a vypočítává, co všechno bude Unie nově moci. Otázkou zůstává jen to, zda jsou zrovna unijní právní nástroje s to čelit bezpráví.

Toužíte po vnitrostátní radě pro produktivitu? Pak podporujte, aby Česko co nejdříve přijalo euro. V členských státech eurozóny by měly rady podle Rady (z 20. 9. 2016) “analyzovat vývoj a politiky s potenciálním vlivem na produktivitu a konkurenceschopnost” a “poskytovat nezávislé analýzy a posilovat politický dialog”. Nepochybuji, že se to bude hodit.

Voda, ženy, zpěv

Rada 20. 9. 2016 definitivně schválila daňovou dohodu s Andorrou. Hustou cifršpiónskou sítí už by neměla projít ani nejmenší nekorporátní myš.

Winston Churchill v roce 1946 v Curychu mluvil o “spojených státech evropských” a od té doby si jej berou do úst typy různých druhů. 19. 9. 2016, na den přesně 70 let poté, promluvil v témže městě předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Naštěstí ale sebekriticky uznal, že “ne každý může být Churchill”.

Voda, ženy, zpěv. To poslední ale až poté, co 50 mil. eur přislíbených 19. 9. 2016 na podporu práv žen a správu vodních zdrojů do Egypta skutečně doputuje.

Co vznikne, když se spojí EU, OSN a Jemen? Humanitární pomoc ve výši 40 mil. eur přislíbená 21. 9. 2016 Evropskou komisí během jednání Valného shromáždění. (Dalším státem, který byl v New Yorku vybaven podobnými nadějemi, se stal o den později Irák.)

Mír je možný

Na veřejnou podporu v EU dohlíží Evropská komise, ale neplatí to vždy. Jejího oka není třeba například tehdy, pokud veřejná podpora nemá vliv na obchod mezi členskými státy. Řekla to už loni a 21. 9. 2016 na pozadí konkrétních případů znovu. Tak se s tím už sakra seznamte!

Zkoušky na zvířatech na nás nezkoušejte. A to ani když je provedete mimo EU za účelem prodeje tamtéž. Jakmile totiž jejich výsledky použijete k prokázání bezpečnosti přípravku v EU, neškrtnete si. Konstatoval 21. 9. 2016 Soudní dvůr EU ve věci C-592/14.

Výrobu léků z krve virus zika neovlivňuje. Evropská agentura pro léčiva o tom všem strašpytlům navzdory reportovala 21. 9. 2016.

Mír je možný, řekla u příležitosti Mezinárodního dne míru 21. 9. 2016 euroministryně eurozahraničí Federica Mogherini. Teď už jen tu brilantní myšlenku nezapomenout. Ale jak, když na tentýž den připadá i Mezinárodní den Alzheimerovy choroby?

Hamás a Tamilští tygři nejsou teroristé

Punc je punc a Česko tím, že neuznává puncovní značky nizozemského WaarborgHolland, porušuje právo EU. Soudní dvůr EU byl 22. 9. 2016 věci C-525/14 přísný.

Hamás a Tamilští tygři nejsou teroristé. Je to zatím jen domněnka generální advokátky Eleanor Sharpston z 22. 9. 2016 posuzující nikoliv meritum věci, ale procesní otázky. Ale i tak.

Evropská komise dláždí cestu k dohodě o politickém dialogu a spolupráci s Kubou. 22. 9. 2016 předložila návrh aktu, který by měla v následujících měsících schválit Rada.

Peníze nestačí, zjistili 22. 9. 2016 poslanci Výboru Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci po návštěvě Libanonu, kam údajně míří na 1,5 mil. uprchlíků ze Sýrie. Bystří kluci (a holky).

Počet migrantů mířících do Evropy opět roste. Vyplývá to z dat Eurostatu uveřejněných 22. 9. 2016. Oproti prvnímu letošnímu kvartálu jde o 6% nárůst. Ve druhém čtvrtletí požádalo o azyl v EU 305 700 lidí, primárně ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku.

Počet padělků v EU roste

Evropská komise 22. 9. 2016 schválila akvizici Vattenfall Europe Generation a Vattenfall Europe Mining společnostmi EPH a PPF. Podrobnosti pod číslem věci M.8056.

Je to smutné, ale je to tak: Mnoho investic v námořní dopravě je “neúčinných a neudržitelných a riziko plýtvání prostředky je vysoké”. Auditoři Evropského účetního dvora 23. 9. 2016 opět udeřili hřebíček na hlavičku. A opět z toho nic nebude.

80 % školáků v EU se podle zprávy Eurostatu z 23. 9. 2016 učí alespoň jeden cizí jazyk. Hádejte který?

Počet padělků zabavených v roce 2015 na vnějších hranicích EU vzrostl oproti roku 2014 o 15 % a dosáhl objemu 40 mil. produktů v hodnotě téměř 650 mil. eur, plyne z tiskovky uveřejněné 23. 9. 2016. Celní úřady sice tradičně tahají za kratší konec provazu, i tak jde ale o zprávu, která je jednoznačně pozitivní. Doufejme, že data za rok 2016 budou ještě lepší. (I když: pokud vezmeme v potaz, že čtvrtinu produktů, které byly v roce 2015 zadrženy, tvořily cigarety a EU mezitím zavedla snáze padělatelné standardizované krabičky, jde spíše o zbožné přání).

Konec víz pro Ukrajince

Důchodci mají potenciál, vyplývá ze statistiky věnované jejich cestovatelskému chování. Eurostat ji vydal 26. 9. 2016 u příležitosti Světového dne turismu. Lze samozřejmě namítnout, že lidé 65+ nejezdí daleko a utrácejí méně než jiní turisté. Na druhou stranu je ale prakticky jisté, že jich v Evropě za pár let bude výrazně víc (podívejte se například na novou statistiku zaměřenou na věkovou kategorii 80+, která vyšla jen o tři dny později).

Konec víz pro Ukrajince. Výbor Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci záměr podpořil 26. 9. 2016. Pokud tak učiní i plénum a Rada, otevře se schengenský prostor všem ukrajinským občanům s biometrickými pasy až na 90 dní v kuse.

Elektromobily nám emisní trn z paty nevtrhnou. Protože i když se jejich počet v EU bude zvyšovat (což je podle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí z 26. 9. 2016 pozitivní), nízkouhlíkovou ekonomiku tím nevybudujeme. A ještě si zaděláme na jiné problémy.

Sankce EU vůči FARC (Revolučním ozbrojeným silám Kolumbie) po čtrnácti letech končí. Rada své rozhodnutí z 27. 9. 2016 odůvodnila podpisem mírové dohody mezi FARC a kolumbijskou vládou. Doufejme, že se neunáhlila.

Skupina na vysoké úrovni pro zjednodušení určená příjemcům prostředků z evropských strukturálních a investičních fondů (sic!) necelý rok po zahájení činnosti (27. 9. 2016) porodila první myš a předložila doporučení, jejichž implementace by měla firmám usnadnit přístup k financím. Mají hlavu a patu. Jako celoživotní pesimista se ale obávám, že než se projeví v praxi (pokud vůbec), moc z nich nezbude.

Transparentnosti není nikdy dost

Mezinárodní bruslařská unie se dostala do křížku s Evropskou komisí, protože svým rychlobruslařům podle všeho brání závodit, kde se jim zachce, a tím prý porušuje pravidla hospodářské soutěže. Pokud vás zajímají podrobnosti, nahlédněte do tiskovky z 27. 9. 2016.

Evropský cestovní ruch si zaslouží evropské dotace. Hozenou rukavici zvedl 27. 9. 2016 Výbor regionů, jenž si mimózní tiskovkou připomněl Světový den turismu.

Transparentnosti není nikdy dost. Evropská komise proto 28. 9. 2016 navrhla, aby vznikl povinný rejstřík transparentnosti. Čili aby přístup k ní, Evropskému parlamentu a Radě měli jen registrovaní lobbisté. První reakce? Europoslanci jásají a zástupci členských států v Radě jsou celí nakřivo.

Sledovat, jak EU čelí migrační krizi, je jen pro otrlé. Pochopíte, když se seznámíte s nejnovějšími daty, které spatřily světlo světa 28. 9. 2016.

EU se chce kamarádit s Tuniskem

Brusel ví, kdo je dobrý sluha a zlý pán. Evropská komise 28. 9. 2016 navrhla zpřísnit export zboží dvojího (civilního a vojenského) použití. Celý systém by měl být jednodušší a modernější. Pokud ale vyvážíte, raději se na nový text podívejte. Když už nic, tak alespoň zjistíte, zda se úředník, který ho připravoval, neřízl nožem a nedostal na něj pifku.

Polovina zboží putuje z/do EU po moři, nejvíce přes Rotterdam, Antverpy a Hamburg. Česko patří podle dat Eurostatu z 28. 9. 2016 nepřekvapivě na samý chvost.

EU se chce kamarádit s Tuniskem a je ochotna za to zaplatit (podobně jako třeba Mali). Příští rok 300 mil. eur. Další info v tiskovce z 29. 9. 2016.

PPP má ze strany EU zelenou, ale pořád to dře. Podle Evropské komise a Evropské investiční banky je problém v Eurostatu, který partnerství veřejného a soukromého sektoru pojímá špatně. Proto mu 29. 9. 2016 s velkou pompou předaly “nové pokyny”, které to nepochybně vyřeší.

Česko nedělá maximum pro zavádění vysokorychlostního internetu

Česko nedělá maximum pro zavádění vysokorychlostního internetu, oznámila 29. 9. 2016 Evropská komise. Neimplementovali jsme - stejně jako dalších 18 členských států - směrnici č. 2014/61. V porovnání s takovým Německem ale můžeme být v klidu: v jeho případě se Komisi nezamlouvá plán na zavedení PKW-Maut, tedy mýtného pro osobní auta, které by v praxi platili jen majitelé vozidel registrovaných v zahraničí, a žene ho rovnou k soudu.

Hra o glyfosát vstupuje do dalšího dějství. Evropská agentura pro bezpečnost potravin se 29. 9. 2016 rozhodla o problematickém herbicidu (známém také jako Roundup) zveřejnit všechna data, která má k dispozici. Dezinterpretační kampaň může začít.

Transevropská dopravní síť TEN-T je dobrá věc, ale peníze jsou třeba i na menší přeshraniční projekty. Zástupci Evropského parlamentu a Výboru regionů dosáhli na společném zasedání 29. 9. 2016 dojemné rétorické shody.

Ondřej Krutílek

analytik legislativy EU

B&P Research (www.bpresearch.eu)

Centrum pro studium demokracie a kultury (www.cdk.cz)